Pomoc v nesnázích

Vize inkluzivního vzdělávání


„Školský systém ve správním obvodu ORP Jeseník je místem, kde jsou vítány všechny děti bez ohledu na jejich odlišnosti. Kvalitní a dobře motivovaní pedagogové dokáží pracovat s různorodou skupinou dětí a ty jsou tak lépe připraveny na životní situace, které je v budoucnu potkají.“


Princip inkluzívního vzdělávání je postaven na tom, že do běžné školy jsou přijímány všechny děti bez ohledu na jejich sociální situaci, vyznání, rodinnou konstelaci, postižení, rasu, příslušnost k menšině a jsou vzděláváni individuálně dle jejich potřeb. Přítomnost různorodosti je zde vnímána jako obohacení a přínos. Toto inkluzívní vzdělávání má svá pravidla, kterými se liší od vzdělávání dětí se znevýhodněním v běžných školách formou integrace. Podstatou snah všech zainteresovaných není pouze umístění znevýhodněného žáka do běžné školy, ale především přizpůsobení školy jeho potřebám s důrazem na kvalitu vzdělávání a prospěšností pro obě strany.

Inkluzívní (společné) vzdělávání, je založeno na principu, že všichni žáci mají právo být vzděláváni ve skupině se svými vrstevníky a mají prospěch ze vzdělávání ve školách v místě bydliště. Učitelé, rodiče, asistenti pedagoga i další zainteresovaní úzce spolupracují a mají k dispozici odpovídající zdroje, které zohledňují individuální potřeby začleněného žáka.

Inkluze nedává příležitost pouze inkludovaným, ale i těm, kteří inkluzi aktivně realizují a těm, kteří se jí pouze účastní. Společnost se tak učí nahlížet do reálného světa osob s různými typy obtíží či postižení. Systematické vylučování těchto osob by mohlo mít za následek ztrátu vzájemné schopnosti porozumět si. Mělo by jít o otevřenou komunikací s cílem porozumět druhému a obětovat kousek svého světa.

V praxi se setkáváme s představou, že inkluze půjde snadno a nejlépe zdarma. Proto jsou projekty jako je tento tak důležité, neboť ukazují náročnou cestu, která není jednoduchá a aby byla úspěšná, je nutné značné odborné, profesní i finanční nasazení. Přínos projektu vidíme mimo jiné v oblastech osobnostního růstu a posunu v myšlení dotčených členů většinové společnosti – pedagogů, zdravých spolužáků a (rodičovské) veřejnosti, ale i v konkrétně měřitelných výsledcích výchovně vzdělávacího procesu škol.

V inkluzívním přístupu ke vzdělávání se u dětí často snižuje stresující soutěživost a posiluje se atmosféra spolupráce. Také pedagogové, kteří jsou zvyklí vést dialog s dětmi s různými typy postižení či znevýhodnění, jsou otevřenější, ale i ochotnější naslouchat potřebám a přáním zdravých dětí.

Dětí, které nemají žádné znevýhodnění, a vzdělávají se v inkluzívní škole, se učí nejen porozumění, toleranci, pomoci jeden druhému, ale postupně se také dokáží svobodněji podívat samy na sebe a na své potřeby.

V rámci projektu „Společně za úspěchem“ jde vlastně o prověřování možností zlepšení vzdělávání žáků, kteří jsou dnes označováni jako zdravotně nebo sociálně znevýhodnění. Je zde praktikován inkluzivní systém umožňující školám získat metodickou a finanční podporu, díky které se výrazně zvyšují šance těchto dětí na uplatnění v běžném životě.

Důležitou součástí našeho projektu je síťování relevantních aktérů, které je i nezbytnou podporou vedoucí k efektivnímu inkluzívnímu vzdělávání. Probíhala proto pravidelná setkávání spolupracujících základních škol Jesenicka, mentorů, metodiků prevence, výchovných poradců, školních speciálních pedagogů a psychologů, členů vyjmenovaných státních i neziskových organizací zabývajících se inkluzí, péčí o mládež a volnočasovými aktivitami dětí a mládeže.

Termín síťování navazuje na široké téma sociálních sítí a jejich význam pro budoucnost i životní cestu jednotlivců, kteří často pocházejí ze sociálně vyloučených skupin. Toto téma představuje jednu z významných výzev, před kterou naše společnost stojí. Je zřejmé, že řešení problematiky a příčin sociálního vyloučení vyžaduje využití komplexních programů včetně mezirezortní a mezioborové spolupráce. Je tedy důležité realizovat spolupráci pomáhajících profesionálů a úřadů v péči o jednotlivce a rodiny, vytvářet a posilovat vazby v rámci místní komunity, vytvářet tematicky vymezené platformy pro výměnu informací, koordinovat poskytované služby – včetně vytváření plánů pro řešení místních problémů.

Pravidlem síťování je skutečnost, že se potkávají lidé, kteří by se jinak nepotkali a vznikají pracovní skupiny, které mají možnost pohotově a účelně reagovat na aktuální problémy. Jde o společné hledání řešení, kdy subjekty hledají shodu a koordinují své kroky. Jedním ze základních výstupů síťování je, že dochází ke spolupráci institucí a organizací, u nichž to dosud nebylo běžné a vzniká zdroj modelových situací i příkladů dobré praxe, které mohou být inspirací či motivací pro ty, kteří zatím podobné řešení nerealizovali nebo v něm nebyli úspěšní.

V rámci našeho projektu (při společném setkávání) se u zástupců škol zkvalitňuje a rozšiřuje přehled o tom, jak funguje sociální sféra a jaké jsou reálné možnosti sociálních pracovníků. Také pohled školy je pro neziskové organizace užitečný, jelikož na uváděné potřeby mohou reagovat rozšiřováním svých služeb – např. programy zaměřené na podporu a doučování žáků nebo užší spolupráci se školou v programech zaměřených na prevenci rizikového chování. Je důležité stále ladit postupy zúčastněných organizací, aby se posilovalo vědomí provázanosti a spolupráce na konkrétních podpůrných opatřeních. Prospěšným výstupem by pak měla být například společná metodika směřující k účinné podpoře školsky selhávajícího žáka ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Mgr. Lubomír Schneider,
speciální pedagog,
ředitel PPP Olomouc

 

V letech 2014 – 2015 město Jeseník společně se 17 základními školami ORP Jeseník realizovalo projekt „Společně za úspěchem“, který byl zaměřen na podporu žáků ohrožených školním neúspěchem, na podporu a vzdělávání učitelů a na výměnu zkušeností mezi ZŠ. Výstupem projektu byl i Sbornik, ze kterého pochází tento článek. Dalším výstupem projektu byla i Lokální strategie vzdělávání v ORP Jeseník. Více o projektu najdete v záložce projekty.